Zuzana Dmibyla dívka, Ckterá žila Dmiv Amesbury,
s jasnýma Fočima a Cřečmi pánům Dminavzdory,
souse-Fdé o ní Cříkali, že Dmitemná kouzla Amizná,
a Bbže se lidem Amivyhýbá a Bbs ďáblem Cpletky Dmimá.
Onoho Dmiléta náhle Cmor dobytek Dmizachvátil,
a pověr-Fčivý lid se Cna pastora Dmiobrátil,
že Fznají tu moc Cnečistou, jež Dmikrávy zabí-Amijí, –
a Bbodkud ta moc Amivychází, to Bbkaždý Cdobře Dmiví.
Tak Zuza-Dminu hned před tri-Cbunál předvést Dminechali,
a když ji Fvedli městem, Cvšichni kolem Dmivolali:
„už Fkonec je s tvým Cřáděním, už Dminám neuško-Amidíš,
teď Bbna své cestě Amiposlední do Bbpekla Cpole-Dmitíš!“
Dosvědčil Dmijeden sedlák Cže zná její Dmiumění,
ďábelským Fkouzlem prý se v Cnetopýra Dmipromění
a v noci Fnad krajinou Clétává pod Dmičernou oblo-Amihou,
sed-Bblákům krávy Amizabíjí – tou Bbmocí Cčarov-Dminou.
Jiný zas Dmina kříž pří-Csahal, že její Dmikouzla zná,
v noci se v Fčernou kočku Cmění dívka Dmilíbezná,
je třeba Fjednou provždy Cukončit ďá-Dmibelské řádě-Aminí,
a všichni Bbkřičeli jako Amiposedlí“ „na Bbšibe-Cnici s Dminí!“
Spektrální Dmidůkazy peč-Clivě byly Dmizváženy,
pak z tribu-Fnálu povstal Cstarý soudce Dmivážený:
„Je přece v Fknize psáno: Cnenecháš ča-Dmirodějnici Amižít –
a Bbpřed ďáblovým Amiučením budeš se Bbna po-Czoru Dmimít!“
Zuzana Dmistála krásná s Chlavou hrdě Dmivztyčenou,
a její Fslova zněla Cklenbou s tichou Dmiozvěnou:
„Pohrdám Fvámi nezná-Cte nic nežli Dmisamou lež a Amiklam,
pro Bbtvrdost vašich Amisrdcí jen, jen Bbpro ni Cumí-Dmirám!“
Tak vzali DmiZuzanu na Ckopec pod ši-Dmibenici
a všude Fkolem ní se Csběhly davy Dmiběsnící,
a ona Fstála bezbran-Cná, však s Dmihlavou vztyče-Aminou,
ze-Bbmřela tiše Amisamotná – pod Bbletní Coblo-Dmihou…