HmiTam, kde zem Emiduní Hmikopyty F#stád,
Hmiznám plno Emivůní, co Ddejchám je tak Arád,
Gčpí tam pot Akoní a Dvoní tymi-H7án,
Emikouř obzor Acloní, jak Ddolinou je F#hnán,
Hmirád žiju Emina ní, tý Hmiplá- F#ni zele-Hminý.
Tam, kde mlejn s pilou proud řeky hnal,
já měl svou milou a moc jsem o ni stál,
až přišlo psaní, ať na ni nečekám,
prý k čemu lhaní, a tak jsem zůstal sám,
sám znenadání v tý pláni zelený.
GDál čistím chlív a Alovím v oře-Dší,
Gjenom jako dřív mě Ažití netě-Dší,
Hmikdyž hlídám stáj a Emislyším vítr dout,
Hmiprosím, ať jí Emipoví, Hmiže mám v srdci F#troud.
Kdo ví, až se doví z větrnejch stran,
dál že jen pro ni tu voní tymián,
vlak hned ten ranní ji u nás vyloží
a ona k spaní se šťastná uloží
sem, do mejch dlaní v tý pláni zelený.
GDál čistím chlív a Alovím v oře-Dší…