GZnám všechny stanice,GZnám všechny stanice,
Emiz Třebový do Chornice
C léta tou D7trasou jezdíGvám
kroutí se krajinou, Emita trať neznám jinou
Clépe a D7tak vám zazpíGvám…
Na čárách kolejnic, kvapem do Třebovic,
mizím na první nádraží,
pak těsně pod lesem, courák se závěsem,
na šínách dál mě odváží.
R. Já C vlakem jezdím Dvážně dlouhá Gléta, G7
znám Ckaždej želeD7zniční semaGfór, G7
já Cprojel snad půl D7světa, a Gštací habaEmiděj,
ale Ctuhle trať mám D7ze všech nejraGděj.
Louky a stavení, jsou knížkou ke čtení, tak louskám stránku po stránce,
než fíra zahouká a vlak se dosouká, krokem k Anenský Studánce.
Za mostem v Trpíku, na perón z patníků, vystoupí strejda s kytarou,
a k další stanici, vůz přejel hranici, Mladějov dejchá moravou.
R. Já vlakem jezdím…
Mezihra
Vůz po půl hodině, zastaví v Kunčině, fandím přepravě vlakové,
o pár chvil později, na druhé koleji, vítej v Moravské Třebové.
Líná železnice, protne Linhartice, pak běží směrem k Rozstání
městečko Trnávka, je další zastávka, neznám lepší cestování.
R. Já vlakem jezdím…
7. Už parní mašina za Charlie Chaplina, jezdila denně tam a zpět,
vždyť pražce v kamení, přátelé vážení, jsou tu už více jak sto let.
Sláva Mezihoří, tuhle trať podpoří, každej kdo po ní vydá se,
počítám spojnice, už je tu Chornice, s posledním hradlem na trase.
R. Já vlakem jezdím… Do ztracena