EmiKdyž mlžný závoj slunce zdvíhá,EmiKdyž mlžný závoj slunce zdvíhá,
když začíAminá tam nový Emiden,
nejhezčí, už jak to bývá,
ze všech Amidívek JulliEmianne.
Popsat vám ji lze jen stěží,
slovník můj má málo slov,
její krásu hory střeží,
spatřit ji je smrti lov.
R: Když se Cbílý měsíc Gdívá, krade Cstín nad krajinH7ou,
vycháEmizí ta, co je vílou, jméno Amimá, jméno H7má, ó, JulliEmianne.
Sólo 1
Kdo se dá tou zrádnou cestou, její hlas, kdo chtěl by znát,
ať se smíří s pravdou prostou, se smrtí že jde si hrát.
Supí křídla koncert hrají, kořist příští čekají,
kostí pár se v prachu válí, slunce žár, žár je vybělí.
R: Když se Cbílý měsíc Gdívá, krade Cstín nad krajinH7ou,
vycháEmizí ta, co je vílou, jméno Amimá, jméno H7má, ó, JulliEmianne.
Sólo 2
Zakletou je paní bílou, bez hradů a bez moci,
přes den paní, v noci vílou, těžko jí pomoci.
Jenom přítel s čistou duší supů bát se nemusí,
kdo se zná, ten ať to zkusí, kdo se zná, kdo se zná, jen kdo se zná.
R: Když se Cbílý měsíc Gdívá, krade Cstín nad krajinH7ou,
vycháEmizí ta, co je vílou, jméno Amimá, jméno H7má, ó, JulliEmianne.