88. Píseň malých pěšáků

Pavel Lohonka Žalman

GJe nás Cvíc než Dloni,

GobyčejCnejch pěDšáků,

Hmichodíme hledat Cvíru svou,

v dlažbě Gukrytou, jsme děti Dulice.

Ráno bývaj' smutný nádraží,

lásky odjížděj' se vdát,

na peróně stojí schoulený,

s dálkou snoubený pěšáci silnice...

R: FMá svou jistou Gpíseň, s Fkošilí kdo spí drátěGnou,

Hmió, lidé, tiše Cpůjdem do starý Gvrby zvolat:

helDlou, jdem dál, helGlou.

Jednou zuje pěšák boty svý na šachovnici světa rád,

vykouří doutník, lehne si do stoky pod širák a bude snít.

O malých dětech na nádraží, co hledaj' mámy a duši svou,

ptáci pod křídly je ukryjou a pak v objetí s nimi odletí.

R: FMá svou jistou Gpíseň, s Fkošilí kdo spí drátěGnou,

Hmió, lidé, tiše Cpůjdem do starý Gvrby zvolat:

helDlou, jdem dál, helGlou.

Půlnoční vítr už vyhrává píseň malých pěšáků,

ulicí smutkem dlážděnou, tichou dálnicí, tichou dálnicí půjdem dál...